C1 lady experience

Cheers people...
This article was written by a C1 lady beginner. I asked her to write it because I think it might interest you since you cannot see a girl paddling a C1 every day.... Translation to English done by me....
Enjoy


English version

I ve been living right next to a river for my whole life, but I got involved in paddling as late as in 2004, when a guy took me on a canoeing trip. So I started with touring recreational paddling. And since I liked the rocking of the boat as well as the guy, I was dragged into the paddler´s world. I frequently went paddling with him and watched him paddling a kayak and in my mind I saw myself riding on the waves.

After a short time I said to myself I should try a kayak. My boyfriend was happy with that and he seated me into a kayak called Bert, thinking this is the best boat for me. I paddled an easy WWI… But the Bert is one hell of a boat and I am 161 cm tall and 53 kg (115 pounds) so you might imagine how I did in that… Well.. and there were like ten people on the bank shouting „Lean downstream!“ and even though I got the hang of handling the boat, the boat did not react… So I ceased my efforts saying to myself I will try it again, but I not soon… But I wanted to paddle all the same… And then came the great idea of trying a C1… Whooa! C1 ROCKS!
Right at the moment I first knelt into the boat I imediately knew this is what I want. I don´t mind kneeling in the boat. I actually find it more comfortable because my back, unlike in kayak, doesn´t hurt. The knees are pretty much all right but ankles are giving me one hell of a hard time. But I can handle this. Well… I won´t freak out for such thing. I like being higher, I got better view of what´s coming and the overall control of the boat is better.

So i began to learn despite my friend discouraging me all time. As my friend Fantomas (nick) says :“ Barenka, you´re doing well, but fuck C1 and go to kayak.“ C1 is a challenge to me. And even though all others think I am out of my wits, I find the movement in a C1 more natural.

This year I´d like to run Hamr creek, Vavrinec creek ( famous czech creeks class WWII-WWIII that are runnable in autumn when the lakes release water) and other runs. The roll is still to be perfected, but I can surely handle that. I am most enthusiastic about C1. Fantomas taught me to roll, right after I bought my boat. It was a great motivation for me. I lerned it in an hour so I was even more enthusiastic.

I like C1 despite that everybody says I won´t keep up with the kayakers. So what?! I´ll simply paddle because I like it not because I want to rock the river more than somebody else.

I paddle my way- relaxed and laid back. The Wavesport Z I recently bought seems to be an ideal boat for me and I am still training on flatwater and easier runs. I don´t want any rush. To chase some goal… wait … I got one… My dream is to run the Devil´s stair (class WWIII-WWIV rapid in south Bohemia. Location of one of the World Championships in rafting) But I don´t need to rush into it. On the other hand I am pretty sure I will handle it someday.

When I ran Jizera rapid ( class WWII-III river in northern Bohemia runable in spring) it was great and it gave me motivation once again and I thought I mustn´t be satisfied with what I got. I feel I´ll do much better if I put enough effort into it. If you get my point :).

It´s a shame many people think C1 is dead… What a bullshit. Why? It certainly is harder and slower than kayak but in this age of speed we should relax a bit.

Relax all the same….

On the other hand I do not completely forsake kayak. I will probably learn it someday…

So I hope there will be more and more C1 paddlers and even C1 lady paddlers on the river.

As I say : Hail C1 and be happy. :)

Barenka

On the Jizera river

Training in Ceske Budejovice

Czech version

Celý život bydlím u řeky, ale k pádlování jsem se dostala až v roce 2004, kdy mě můj kamarád vzal na kanoe. Takže jsem s tím začala rekreačně.

A protože se mi houpání lodí zalíbilo a zalíbil se mi i kamarád, vtáhl mě do světa vodáků. Často jsem s ním jezdila a koukala jak pádluje na kajaku a viděla sama sebe, jak si dávám tu, nebo jinou vlnku.

Po delší době jsem si řekla, že zkusím kajak. Přítel to přivítal a v domění, že mě posadí do té správné lodě jménem Bert, mě vyslal ve Vrbným na jedničku. Jenže Bert je blbuvzdorná loď a já jsem 161 cm vysoká a vážím 53 kg. Takže si dokážete představit, co to pro mě bylo. Navíc se na břeh vyskládalo asi deset lidí, co na mě řvalo: „Nákon!!!“ a i když jsem to měla všechno vyčíhnutý, jakej náklon, Bert prostě nic.

Takže jsem s tím sekla a řekla si, že to asi zase někdy zkusím, ale za hodně dlouho.

Jenže jezdit jsem chtěla. A tak jsem měla spásnej nápad. Co zkusit singla.

UAU! Singl je ale věc!!!

Když jsem na to sedla, okamžitě jsem věděla, že to je ono. Klečení mi nevadí. Vyhovuje mi to víc, protože když jsem později ještě zkoušela kajak, bolely mě hrozně záda. V singlu mě záda nebolí. Kolena jsou taky v poho, jen nárty. Ale to se dá zvládnout. Přece nejsem žádný mejdlo. Vyhovuje mi když jsem výš, mám větší přehled o tom, co mě čeká a celkové ovládání lodi v zákleku je lepší.

A tak jsem se začala učit, i přez odrazování mého okolí. Jak říká můj kamarád Fantomas: „Bařenko, máš našlápnuto, ale vyser se na singla a jezdi na kajaku.“

Singl je pro mě výzva. A i když všichni kroutí hlavou, je to pro mě přirozenější pohyb, než na kajaku.

Asi na tom něco bude.

Letos bych určitě chtěla jet na Hamerák, Vavřinec a všechny tyhle prásky. Zvedání musim sice ještě dopilovat, ale to se zmákne. Jsem hrozně nadšená. Eskymovat mě naučil Fantomas, hned jak jsem si koupila loď. Bylo to pro mě hrozně motivující. Naučila jsem se to za hodinu, takže moje nadšení stouplo ještě víc.

Baví mě to a i když mi říkají, že nebudu stačit kajakářům. Co na tom. Prostě budu pádlovat, protože mě to baví a ne proto, abych někomu natřela prdel.

Pádluju si pěkně pomalu a v poklidu. Svojí loď, co mi sedí jak hrnec na prdel Wave sprot Z, jsem si koupila v lednu a tak se učím zatím na klidné vodě a na menších peřejích. Nechci nic uspěchat. Hnát se za něčim. Hm.

Mám se za čím hnát. Můj sen je sjet Čerťáky. Ale nepotřebuju to uspěchat. Na druhou stranu ale vím, že to jednou zvládnu. Když jsem jela horní Jizeru, bylo to super a opjet mě to nakoplo a řekla jsem si, že nesmim usnout na vavřínech. Cítím, že když budu chtít, bude to fakt dobrý. Teda jestli mi rozumíte :o)

Mrzí mě, že si někteří lidi myslí, že singl nemá budoucnost.

Co je to za hovadinu. Proč? Je to sice těžší, učit se na tom a v závěru pomalejší než kajak, ale v dnešní uspěchané době,.... :o)

Prostě pohoda.

Na druhou stranu, kajak určitě nezatracuju. Asi se to taky jednou naučim na sedometu, abych pořád nepádlovala nakřivo :o)

Takže doufám, že se singlířů a singlířek objeví víc a podpoří to snažení, aby bylo víc singlířů na řekách.

A jak říkám, přijpíjejte na singlíře a buďte šťastní :o)

Bařenka